Jedná se o jednu z mnoha dvojhvězd ve vesmíru, která není ničím zvláště výjimečná. Přesto si na ní budeme muset dávat pozor. Ve vesmíru je vše v pohybu a to včetně hvězd. HIP 85605 se přitom pohybuje takovým směrem, že se v budoucnu „srazí“ se Sluneční soustavou.
Srážka HIP 85605 přímo se Sluncem nebo s některou z planet je velice nepravděpodobná. Dr. Coryn Bailer-Jones z Institutu Maxe Plancka spočítal, že dvojhvězda na 90% mine naše Slunce ve vzdálenosti možná jen 0,04 pc. To je v přepočtu asi 8 000 AU neboli 8000x dál, než obíhá Země kolem Slunce. Je to tedy pořádně daleko, ale v kosmickém měřítku je to pro Slunce něco podobného, jako když minete člověka na chodníku.
Ve vzdálenosti zhruba 20 až 50 tisíc AU od Slunce se nachází Oortův oblak, který tvoří jádra komet. Gravitace je v těchto končinách natolik slabá, že stačí i malý kopanec a část kometárních jader se vydá do vnitřních částí Sluneční soustavy. Průchod hvězdy je samozřejmě kopancem poněkud větším. Někteří vědci dokonce věří, že právě průchody blízkých hvězd mohly za masová vymírání. V případě HIP 85605 můžeme být v klidu dalších nejméně 240 tisíc let.
Předešlým těsným setkáním hvězdného druhu byla zřejmě gama Microscopii – hvězda 2,5x hmotnější než Slunce, která nás před 3,8 miliony let minula ve vzdálenosti 0,35 až 1,34 pc.
To další pak bude za 1,3 milionů let, kdy nás oranžový trpaslík GL 710 mine ve vzdálenosti 0,1 až 0,44 pc.
Podrobné informace o hvězdném provozu přinese družice Gaia, která už přes rok sbírá data o poloze blízkých hvězd.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.